Kapitola 1

23. listopadu 2008 v 20:53 | Illian |  Dance with death angel (FF povídka - dokončeno)

Nová profesorka

Jestli existuješ, proč jsi tohle dopustil?!? Proč jsi je nechal zemřít?!? Zač mě trestáš?
"Vstávej!" někdo s ní surově zatřásl.
"Proč to musím být já..." zamumlala ještě z polospánku než se dokonale probudila. Protřela si oči a snažila se zaostřit na toho jež ji vyrušil. Dívaly se na ni dvě absolutně odlišné zorničky - jedna umělá a druhá skutečná.
"Moody... co po mě chcete, jsem mimo službu a mám dovolenou!" zavrčela a pokusila se posadit. Něco ji ale zarazilo. Kolem ní bylo nějaké jiné světlo než na které byla zvyklá. Rozhlédla se a šokovaně vydechla. Někdo přenesl její postel přímo na schůzi řádu.
"Myslím že už můžete zavřít pusu." podotkl Moody škodolibě a obrátil se na řád.
"Tohle je to naše řešení...takže, už stačí jí o tom říct." prohlásil s jistou dávkou ironie. Nikdy ji neměl moc rád.
"Vy jste se zbláznil Moody! Je to ještě dítě a navíc...." okamžitě byla vzhůru. Vyskočila z postele, málem se při tom přizabila a dochvátala s dusotem k osobě, která vyřkla označení dítě. Muž s výrazně bledou tváří a zřetelným nose se o poznání zabořil do křesla. Rozhořčeně se k němu naklonila přes stůl a zasyčela do obličeje.
"Já nejsem dítě!"
Pak udělala přemet do zadu a napřáhla ruku. Vyšlehl z ní modrý plamen a zastavil se před obličejem profesora lektvarů. Ten byl momentálně bledší než obvykle a snažil se splynout s barvou křesla. Najednou ho ale dostihly vlastní myšlenky a zlobně přimhouřil oči.
"Co si to dovolujete." hlasem podobným syčení hada výhružně zabodl svoje zorničky do jejích.
"Co já si dovoluji? Vůbec nic o mně nevíte! Tak jak mě můžete soudit!" Zuřila a on to poznal, ten vztek v jejích očích znal až moc dobře. Kdysi dávno mu taky takhle hořely oči.
"Ano, nic o vás nevím, ale vypadáte....no..." posměšně se ušklíbl a sjel ji hodnotícím pohledem. Okamžitě se narovnala a upřela svoje oči na Brumbála sedícího v čele stolu rady.
"Misi přijímám, ať je to cokoliv. Jinak...doufám že tenhle nekňuba se do příště naučí slušnému chování." Rozhlédla se a teprve teď jí došlo že před nimi stojí jenom v pyžamu. Jakoby to došlo i ostatním a pár se jich usmálo.
"Když mě teď omluvíte půjdu se převléct a pak se sem vrátím pro instrukce." Už se chtěla přemístit, když ji zarazil Brumbál.
"Myslím že se vracet nebudete muset. Instrukce jsou rychlé. Nastoupíte do Bradavic jako nová profesorka obrany proti černé magii."
Nebyla schopna slova.
"Cože udělám? Ne, víte co? Slyšela jsem dobře, ale tohle je dost šílené i na vás, vždyť jsem mladší něž někteří studenti.. no vlastně ani ne,..ale i tak je to šílené!...Bože, tohohle budu jednou hodně litovat... dobrá, souhlasím, ale ...nemám žádné věci k učení, budu si je muset sehnat. A nastoupím ..kdy?"
"Prvního..jako všichni profesoři. Profesor Snape vám ukáže školu."
Teď se zatvářil mírně šokovaně Snape.
"Ale pane já..." při pohledu do Brumbálových očí ztichl a s tichým jistě se i s ní přemístil. Nestačila ani nic namítnout.
Objevili se u něj v kabinetě a ne úplně hladce dosedli. Spadla na něj a oba se poroučeli k zemi. Nikdy ji nikdo neobjímal a nebyla zvyklá na cizí dotek proto ji celkem vyděsilo, když ji sevřel v náručí. Dokonce ani moc neprotestovala protože jí to kupodivu bylo i příjemné.
"Mohla by jste konečně ze mně slézt?!" zavrčel.
"Tak ze mě sundejte nohu." odpověděla mu úsečně a oba se zvedli.
"No, myslím že bych se měla představit. Lena Nikolajevna Toronová." byl poněkud překvapen, ale automaticky uchopil nabízenou ruku a mechanicky odpověděl:
"Severus Snape."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Illian Illian | E-mail | Web | 23. listopadu 2008 v 20:55 | Reagovat

Tohle je taková kapitolovka - no nevím jestli ji dopíšu, ale prozatím tady máte první kapitolu.

2 Berenika Berenika | E-mail | Web | 28. února 2013 v 23:19 | Reagovat

Lena Nikolajevna... Zbožňuji to jméno, Ill. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama