Modrá 02

17. listopadu 2008 v 14:23 | Illian |  Modrá (FF povídka - dokončeno)
_____________________________________________________

"Siriusi dost, on za to nestojí. A ty…vyřiď Luciusi Malfoyovi, jestli se nepletu je to tvůj otec jenom jedno: Ket het sun, Enie!"
Draco na ni zíral jako na cvoka, ale dveře se zavřeli a závěsy se sami zatáhli. Elea se usmála.
"To neřešte, jenom, jak se ten kluk jmenoval?"
"Draco Malfoy, ty znáš jeho otce?"
Elea nenávistně přimhouřila oči.
"Zabil mi rodiče…" ostatní jí popřáli upřímnou soustrast a znovu se vrátili k tématu škola.
Vystoupili z vlaku a Elea šla s prvňáčky a Hagridem ke člunům. Sírius budil moc velký zájem, ale jinak to nešlo. Hagrid se na ni usmál, když mu ji Harry s Ronem představili. Elea si řekla, že Siruse nenechá u své tašky, to přece nejde. On není sova. Když vešla i se Siriusem a prvňáčky do velké síně, všichni se dívali jenom na ni a na toho velkého psa. Elee zářili oči nadšení. Podívala se na Brumbála a pokývnutím ho pozdravila. Ten se mírně usmál. Vyhledala Severuse Snapea ten se na ni překvapeně díval jak si jde v klidu přes celou síň s tím velkým psem a nemohl se ubránit úsměvu, když ho Zmijozelští začali pomlouvat. McGonagalová začala číst jména jakmile klobouk dozpíval. Jako poslední na řadu přišla Elea. Posadila se na stoličku a Sírius poslušně čekal u jejích nohou. Připadalo jim věčnost, než ji klobouk zařadil. Na celý sál vykřikl:
"NEBELVÍR!" od jejího kolejního stolu se ozval bouřlivý jásot a Elea si sedla vedle Harryho a Rona, naproti Hermioně. Sirius si sedl na sedačku vedle ní zaujatě se díval na všechny ty dobroty. Všichni nehelvítští páťáci i ostatní si chtěli Siriuse pohladit a vždycky mu dali kousek nějaké dobroty. Sírius s Eleou byli středem pozornosti a za jeden večer se stal Sirius maskotem nebelvíru. Večer se všichni plahočili do svých ložnic, kde si začali vybalovat. Každý měl postel, skříň a stolek. Elea byla s Hermionou a ještě několika děvčaty. Z tašky vyndala všechno oblečení, koště a různé prkotiny. Do jedné poličky vyskládala všechny knihy, předtím ale poličku zvětšila. Na stolek dala note-book, diskmen a vedle toho metr vysoký, plný stojan s CD-éčky a DVD disky.
"CRRRR!" nechutný zvuk, který většinou znamená začátek nového dne probudil většinu dívek v ložnici. Hermiona chtěla vzbudit i Eleu, ta tam ale nebyla. Měla perfektně ustlanou postel a Sírius byl taky pryč. Kde jenom může být. Vyhlédla z okna, aby se podívala jak je a všimla si, jak Elea se Siriusem běží kolem jezera. Rozcvička? Ta je ale aktivní…blee! Elea vždycky ráno běhala. Teď se vracela do hradu. Zahnula za roh a do někoho vrazila. Ucítila vůni koření a hned se podívala kdo to před ní stojí. Severus Snape si ji zaujatě prohlédl. Měla červené tváře od chladného větru, vlasy neposedně létali kolem tváře, i když byli sepjaté sponou a vedle ní stál ten pes.
"Copak tu tak po ránu děláte?" zeptal se jízlivě.
"Byla jsem na rozcvičce. Jestli chcete, zítra se můžete přidat."Usmála se, ale pak rychle zmizela, protože si domyslela, že to nebyl zrovna vřelý pozdrav. Hermiona když ji uviděla jí vzkázala něco o ranních ptáčatech a nechutných rozcvičkách. Elea se osprchovala, převlékla a došla si dolů na snídani. Všichni obdivovali jak je Sírius vychovaný. Skoro neštěkal a v noci nevyl. Prostě ideální pes. První hodinu měli přeměňování. Sírius šel poslušně s Eleou a sedl si vedle její lavice.
"Ale Eleo, vždyť on nemůže na hodinu."
"A to jako proč? Hermi, podívej, já ho nenechám v pokoji, víš?"
"No dobře. Uvidíme co na to McGonagalová."
Ta na potvrzení Hermioniny věty, otevřela dveře. Třídu si přehlédla přísným pohledem a zastavila se u Siriuse. Ten se tvářil jako andílek, aspoň to tak vypadalo, a tak se rozhodla to s ním zkusit. Elee se podařilo perfektně přeměnit svou myš na doopravdy nádherný pohár a McGonagalová jí zato přidala nějaké body. Další hodina byly formule, tam to probíhalo celkem stejně, ale pak přišli na řadu lektvary. Snape vpochodoval do třídy a začal jim vykládat nějakou látku. Po asi pěti minutách konečně zaregistroval Eleu a Siriuse. Býlí vzteky se k ní naklonil a zařval:
"Co tu dělá ten pes!"
"Co by…učí se." Usmála se Elea dál si opisovala zadání. Nevnímala Snapeův přízrak u své lavice a zděšené pohledy jejích spolužáků.
"Sefyrová!" zařval a pak tiše dodal: "k tabuli."
Elea se poslušně zvedla. Padla první otázka a další a další. Vyzkoušel ji snad ze všeho a ona mu kupodivu všech v místnosti (nebelvírkých i zmijozelských plus Snapea) odpověděla na všechny - bezchybně. Snape naštvaně přemýšlel na čem by ji nachytal.
"Poslední otázka…kolik máme druhů blábolících lektvarů a které přísady do nich nesmíme přidat."
Elea se nadechla a spustila.
"Do Rudického blábolícího lektvaru, který má slabý účinek, nesmíme přidat pelyněk, zimolez a mandragoru. Do Teasterského blábolícího lektvaru, střední účinnosti, nesmíme přidat mandragoru a paganskou okurku."
"Vše?" zeptal se ledově. Elea přikývla a pevně se mu podívala do očí.
"Dobře, máte to za dvě."
"Proč jste mi dal dvojku?" zeptala se naštvaná Elea.
"Nedokázala jste mi dostatečně odpovědět na poslední otázku…"
Nenechala ho domluvit.
"Jestli máte na mysli Fárský blábolící lektvar, tak ten je pokud vím zakázaný, ale pokud na tom trváte má nejsilnější účinky a nesmí se do něj přidat list rulíku a semena kopyšníku. Co se do něj musí přidat je kentauří krev. Kvůli této přísadě má takové účinky které má a taky proto je zakázaný. Jestli chcete slyšet i účinky tak je mi líto, ale viděla jsem co to s jedním člověkem udělalo a odmítám to tady popisovat." Vyhrkla na něj jedním dechem. Teď nebyl schopen slova Snape. Odkud má ta holka takové informace a na kom viděla ty účinky. Po chvíli našel svůj hlas a prohlásil.
"Na vaší známce to ale nic nemění." Elea přimhouřila oči a skříně v učebně se rozklepali. Vyděšeně se na to podívala a rychle něco zamumlala. Snažila se uklidnit. Ruce jí na chvíli zazářili jasnou modrou barvou a hned pohasly.
"Co to…" vydechl Snape a sledoval její soustředěný obličej.
"Už je to O.K…" Elea si sedla vedle Hermiony. Hermiona byla z něčeho ale celkem vyděšená. Elea si všimla že se dívá na Siriuse. Ten totiž vycítil že jeho panička je naštvaná a došel až k ní tam se k ní postavil a vztyčil čumák, oči mu zazářili modrou barvou jako Eleaniny ruce, naježila se mu srst a trochu zavrčel. Elea ho pohladila a poděkovala mu. Hodina pak už pokračovala celkem klidně, ale když zazvonilo, Snape si ji zavolal.
"Můžete mi vysvětlit co to bylo?"
"Sírius mi pomohl aby tu něco neexplodovalo. Když se naštvu, tak se mi to někdy stává…párkrát už něco v mém okolí vybuchlo."
"Jak pomohl?" zeptal se zaraženě. Elea frustrovaně vydechla.
"Proč si asi myslíte že mi Brumbál Siriuse dovolil? Proč si myslíte že chodí všude se mnou? Určitě jste si všiml že kouzlím bez hůlky…někdy, takže my pomáhá tuhle moc udržet. Už se mi hodně dlouho nic podobného jako teď nestalo. Ale jak vidím vy jste to nepochopil. Sírius není obyčejný husky….mno,…je to gyhofrit. To je něco jako hipogryf, ale už od mala je mu dán obraz nějakého jiného zvřete a dokáže se v nějaké i pak proměnit…"
"Ale gyhofriti jsou velice vzácní…ve které další zvíře se dokáže proměnit? Vždy má dvě podoby. Jedna je tedy pes a ta druhá?" zeptal se ještě jízlivě.
"Ehm,…to vám neřeknu, bez urážky, ale to neví ani Brumbál a myslím že by nebylo dobré aby jste to věděli. Jednou se to možná dozvíte…hmm. Mno, tak já půjdu."
Popadla věci a vystřelila z učebny třetí kosmickou. Bude si na něj muset dávat pozor. Po večeři měla ještě chvíli čas a tak se vydala na obchůzku školních pozemků. Když zašla k jednomu koutu jezera, kde nikdo nebyl a z hradu sem nebylo vidět podívala se na Sírius.
"Co se takhle trochu proletět?" zeptala se ho a rozhlédla se, jestli tu nikdo není. Nevšimla si temného přízraku nejmenovaného profesora (koho asi:-)) u jednoho stromu. Ten ji zaujatě pozoroval a čekal co se stane. Sírius se jakoby usmála začal se pomalu měnit. Rostl a bělel. Z hřbetu mu vyrazila křídla, protkaná modrými žilkami. Za několik okamžiků stál před Eleou modrobílí nádherný drak, který měl dobrotivá modrá očka.
"Myslíš že je to bezpečné?" zeptal se lidským hlasem a doopravdy se usmál. Zkoprnělí Severus tam jenom stál a zíral.
"Ale Siri, já nemůžu za to že jsem ve škole. Jakmile se vrátíme zpátky všechno bude dobré. Tam se budeš moct proletět bezpečně."
"No, já vím, ale myslím že tady nás taky nikdo neuvidí. Nasedni si."
"Super." Elee zářili oči. Mávla rukou a její oblečení se rázem změnilo. Modrá tunika se stříbrným vyšíváním a modré kalhoty jí náramně slušely. Vlasy se jí rozpustily. Vypadali ještě delší něž je mněla. Změnila se ale i jejich barva. Z hnědé se stala tmavě modrá. Severus nebyl schopen pohybu. Stála před ním dívka, která se už skoro vůbec nepodobala Elee Sefyrové. Pružně se vyšvihla na Siriuse a ten se odlepil od země. Vlasy jí vlály ve větru. Zářivě se usmívala. Udělali kolečko nad lesem a pak se vraceli. Severus tam pořád prkenně stál. Teď si ho ale už všimla. V duchu se počastovala neslušnými výrazy a pomalu přistála i se Siriusem, Ten se usmál a proměnil se zpátky na psa. Elea ale zůstala tak jak byla. Severus si všiml že jde k němu. Nemělo smysl utíkat. Haha, ten se tváří, no jsem zvědavá, co na to řekne.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama