Modrá 05

17. listopadu 2008 v 14:35 | Illian |  Modrá (FF povídka - dokončeno)
_________________________________________________

"Hagride? Máme pro tebe překvapení!"
Hagrid otevřel a na všechny se zazubil.
"Tak co děcka, co potřebujete?"
Elea mu ukázala na Siriuse, který stál opodál.
"Krásnej pes …"ocenil
"Ne ne,…to je gyhofrit." Jak to dořekla, Sírius se znovu proměnil. Hagrid přešel k nádhernému drakovi a tvářil se jakoby Vánoce přišli dřív.
Od Hagrida odcházeli kolem šesté a tak akorát stihli večeři. Všichni se vyptávali na tu snídani, ale Elea jim odpovídala s diplomatickým úsměvem.
"Jenom malá roztržka…"
Když uléhala do své postele, cítila že Voldemort zuří. Hodně zuří. To nebylo dobré, protože Snape byl Brumbálův špeh a mohlo se mu něco stát. Věděla že dneska bude schůzka smrtijedů a tak se rozhodla pro čin. Potichu vylezla z postele a plížila se hradem ke sklepení. Na sobě už měla zase tuniku, vysoké boty a volné kalhoty. Na chvíli se zastavila, aby se rozhodla kudy se má vydat. Konečně našla Snapeův kabinet. Ten mě asi zabije,…no to bude sranda,..už to vidím. Přijde naštvanej ze schůzky a uvidí mě ve svým křesle. Budu dělat že jsem neviditelná a pak mi zavolá psychologa…hahaha. No, nebo mě sejme pěknou
kletbičkou….Kouzlem si otevřela dveře a doopravdy si sedla do křesla. Zapomněla na to že by jí doopravdy mohl nějak uškodit a tak si vytáhla ještě jeho knížku (nějakou, neptejte se mě jakou, nechce se mi přemýšlet….). Byly asi dvě hodiny ráno a ozvalo se hlasité PRÁSK! Elea nelenila zahodila knížku a podepřela Severuse, který podstoupil opravdu ošklivé mučení (Pán nebyl rád a měl hodně špatnou náladu…). Ten se jí zhroutil do náruče, ale pokoušel se
to ustát. Jenže Elea na svou výšku měla sílu a dotáhla ho do postele. Když si Snape konečně všiml kdo mu to pomáhá vytřeštil oči.
"Co tu děláte…"
"Ticho, musím vás ošetřit!" poručila mu a kupodivu ztichl. Nechala mu zmizet zbytky hábitu a pak mu sundala i to co bývalo košilí. Kriticky se podívala na jeho rány a rychle skočila pro lektvary. Nalila do něj posilovač, krvetvorný a ještě proti účinkům Crutiacu. Podívala se na jeho hrudník, který byl překvapivě dobře vypracovaný a začala pomalu nanášet na rány hojivou mast. Na okamžik se střetla s jeho pohledem a pak následovala směr jeho pohledu. Levou nohu měl ošklivě pochroumanou a tekla z ní krev. Roztrhla mu nohavici až ke kolenu. Pomalu ránu umyla a pak mu dala napít kostirostu. Noha byla zlomená. Podívala se na ni pořádně a zjistila že má dokonce vyvrtnutý kotník. Objala mu ho rukou a střetla se s jeho pohledem. Rychle škubla. Severus jenom vydechl. Dala mu ke kotníku dlahu na zpevnění a zlomenou nohu trochu narovnala, což Severusovi rozhodně nebylo příjemné. Zatnul zuby a naštvaně přimhouřil oči. Nohu mu taky zafixovala a pak pokračovala v nanášení masti. Severus si uvědomoval její doteky a nebyly mu nepříjemné. Dlouhé vlasy ho šimrali. Za chvíli se zvedla podívala se na něj kritickým pohledem hledajícím nějaké rány. Všimla si že na levé tváři má celkem ošklivou. Když bude ale šikovná nezůstane tam ani jizvička. Omyla mu tvář a nanášela mast. Takhle blízko ještě nikomu nebyla a tak se snažila ignorovat zběsilé bušení srdce. Severus ji hypnotizoval pohledem a pokoušel se odolat pokušení jí políbit.
"Hotovo,..ehm, pane? Ještě něco zkusím."
Ten jenom něco zabručel a dál jí sledoval. Položila mu levou ruku na srdce a pravou na čelo. Zavřela oči a soustředila se. Ruce jí začali zlatě zářit a Severus cítil jak se do jeho těla dostává energie. Šrámy se mu uzavřeli a netekla mu z nich krev. Nevyléčili se úplně na to Elea neměla, ale do duše se mu vlévalo teplo jako do celého jeho těla. Když jí pohasly, unaveně vydechla. Pak se na něj smála a zvedla se.
"Co to bylo?" zeptal se jí, ani ne naštvaně, ale spíš přívětivě.
"Dotek světla." Prohodila a dotáhla si k jeho posteli křeslo s knihou. Pak si tam sedla a otevřela knížku tam kde skončila. Severus na ni zíral. Dotek světla? No jistě…po Godriku Nebelvírovi…to mě mohlo napadnou. To tu chce jako přenocovat?
"Běžte se vyspat…"
"Ani mě nehne. Nevím jak budete reagovat na tu várku lektvarů a všechny rány jsem vám nevyléčila."
Až teď si Severus všiml jak je vyčerpaná. Díval se na ni jak čte a pomalu jí klesá hlava. Usnula. Severus se usmál a taky se poddal spánku. Usnul s myšlenkou na Eleu a na to že mu zřejmě zachránila život. Nevěděl jak to ví, že byl u Voldemorta, ale bylo mu to celkem jedno.
Ráno se první probudil Severus a cítil se celkem dobře. Pohled mu padl na dívku sedící (spíš ležící) v křesle. Vlasy jí padali do obličeje a byly po celém opěradlu křesla. Jako vodopád napadlo ho. Najednou se klubíčko vlasů pohnulo. Elea otevřela oči a překvapeně se rozhlédla. Vlasy si strčila za ucho a usmála se na svého profesora.
"Jak vám je?"
Ten se na ni vražedně podíval a popadl ručník, který mu vysel na skříni.
"Takže je vám dobře…ehm..já už půjdu."
"To by jste měla." Prohodil ještě než zavřel dveře od koupelny. Netušila jsem že mu ta noha a kotník už srostli…že bych byla tak dobrá? Nijak se tím ale nezatěžovala a rychle vystřelila z jeho kabinetu. V Nebelvírské společenské místnosti na ni už čekala Hermiona.
"Kde jsi byla?"
Elea si až teď uvědomila že v ruce drží knihu od Snapea. Budu mu ji muset vrátit.
"Ee, no v knihovně." Opověděla a zamávala jí knížkou před očima. Hermiona se na ni usmála a obě se vydali do velké síně. Elea si sedla a pohledem zabloudila k učitelskému stolu. Snape seděl u stolu a vidličkou se nimral ve vajíčkách. Brumbál do něj něco hustil, ale on ho moc nevnímal. Ucítil na sobě něčí pohled. Zvedl hlavu a upřel svoje černé oči do temně modrých. Elea se usmála a vrátila se k jídlu. Severus jí hypnotizoval záda, ale pak se taky najedl - ačkoliv na jídlo neměl ani pomyšlení.
"Ty Eleo, Snape se na tebe zase dívá, nevíš proč?" zeptala se s obavami Hermiona
"No, asi jsem mu zase něco provedla..hmm…myslím že žiju…tak to stačí."
Harry naznačil ránu pěstí a Ron vydechl. Hermiona vypískla a hned se do ní pustila.
"O tomhle se nežertuje El."
Elea se zatvářila naoko kajícně, ale pak se začali všichni smát. První hodinu měli lektvary. Elea si sedla jako vždy k naší trojici a bedlivě sledovala Bradavického netopýra. Byl o něco bledší než obvykle a následky Crutiatu na něm byly celkem patrné, ale díky Eleanině pomoci byl celkem v pohodě. Horší byla ta noha. Musela ho ještě pořádně bolet. Konečně zazvonilo. Severus si sedl do židle a rychle se napil nějakého lektvaru. Už myslel že to nevydrží. Zapomněl však na jednu maličkost. Ta maličkost se právě přísně dívala na jeho pobledlou tvář. Knihu mu dala na stůl.
"Co chcete." Vyštěkl podrážděně když Eleu zaznamenal.
"Vrátit vám knížku a měl by jste si lehnout, jinak vás za chvíli ponesou na ošetřovnu. Včera jsem dělala co jsem mohla, ale to neznamená že se hned vrhnete do práce!" vyštěkla na něj. Pak zlobně přimhouřila oči a frustrovaně vydechla. Aniž by Severus věděl jak, už měl na hlavě její ruku a na hrudi druhou. Znovu jí zazářili a on se cítil opět líp. Elea ale vypadala ještě hůř než včera. Tohle ji celkem vysilovalo a k tomu dvakrát po sobě.
"Proč jste to udělala!" vyjel na ni.
"Protože jste strašně tvrdohlavej a vím, že by jste si neodpočinul, takže jsem vám musela trochu pomoct!" zamotala se jí hlava a musela se chytit desky stolu. Snape ji zachytil a posadil do přední lavice.
"Jak je vám." Zeptal se, ale moc přívětivě to nevyznělo.
"Jak asi. Celkem dobře!" Elea naštvaně vstala a na odchodu nezapomněla pořádně bouchnout dveřma. Severus věděl že by to bez její pomoci nezvládl, ale něco se mu na tom nezdálo. Jako by k tomu kouzlu přidala ještě nějaké. Další dny se jí snažil buď vyhýbat, nebo ji obcházel s chladnou zdvořilostí. V hodinách ji okázale ignoroval a Eleu to celkem štvalo. Aspoň mi ale nesráží body…napadlo ji.
Uplynul měsíc a nikdo ani nevěděl jak. Severus se chystal na další schůzku smrijedů. Vůbec se na to netěšil. Bylo něco kolem jedenácté a přemístil se. Elea se probudila a zamžourala kolem sebe. Bylo jedenáct hodin. Ucítila že se její milovaný profesůrek někam přemístil. Čekala, že za chvíli, až ho bude Voldemort mučit ucítí bolest. Věděla že se mu to nebude líbit, ale ona ho nehodlala nechat zabít. Měla podezření, že Voldemort tuší, že je to on, kdo je špeh. Nemýlila se. Za půl hodiny ucítila bodavou bolest, která jí srazila do postele. Nekřičela, na to byla příliš hrdá a bolest nebyla tak silná.
Severus vystoupil z řady a poklonil se tomu monstru. Když mu řekl že nemá žádné novinky, Voldemort na něj seslal Crutiatus, ale nebyl tak silný, bolest byla mnohem slabší. Nemusel by padnout ani na kolena, ale raději to udělal a předstíral hrozné křeče. Co se to děje? Že by ztrácel sílu??! To je blbost. Najednou se mu v hlavě ozval hlas.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama