Modrá 08

17. listopadu 2008 v 14:39 | Illian |  Modrá (FF povídka - dokončeno)
__________________________________________________

Elea se potichu plížila ke kabinetu jednoho z profesorů (beztak víte koho) a přemýšlela (nemusíme vám říkat o kom). Chtěla zaklepat, ale rozhodla se pro čin. Otevřela dveře a viděla jak se Severus otáčí a chce uložit knihu. Najednou se zasekl uprostřed pohybu. Všiml si jí. Knihu položil na polici a obrátil se k ní čelem. Nevěděl proč přišla, ale bylo mu to jedno. Jediné světlo které ozařovalo ztemnělou místnost byly dvě svíčky, které průvanem způsobeným zavřením dveří zhasly. Teď už na ně svítil jenom měsíc. Konkrétně úplněk.
"Dobrý…večer…já,…ehm…" Elea jaksi nevěděla co chce říct. Nervózně přešlápla na místě a podívala se do těch jeho temných černých očí. Sakra, sakra, sakra…co tu sakra dělám…Severus se na ni díval a musel uznat že je krásná. Tmavě modré vlasy teď odrážely měsíční svit a ona vypadala skoro jako opravdový elf. Přešel k ní aniž by věděl proč.
"Co potřebuješ?" zeptal se celkem mile. Elea nadzvedla obočí, nečekala už, že promluví.
"Já jsem přišla…" Severus ji nenechal domluvit.
"To vidím."
"Nepovídej! Ještě aby sis toho nevšiml!"
"Copak už zase se rozčiluješ?" Slovo zase zde bylo na místě, protože pokaždé, když se v něčem o lektvarech neshodli, rozčilovala se. Ale jak kouzelně. Oči jí zářily a vlasy létali kolem tváře.
"Já se nerozčiluju!"
"Nepovídej, a co přesně tedy děláš?"
"Proč seš tak jízlivej! Neštve tě to někdy! Ale to ne,. Tebe nic nerozhodí co? Pořád stejnej výraz a nulové emoce!" vybuchla. Hrozně ji to štvalo. Severus se zarazil. Byla kouzelná a rozčilovala se kvůli němu. Jemně se usmál.
"Nechceš si sednout?"
"Cože?" vyvalila na něj oči. Nezaklel ji, neseřval, ale dokonce se usmívá.?!
"Jestli se nechceš posadit."
"To chceš abych se uklidnila?"zeptala se opatrně.
"To ani ne. Protože když máš vztek, jsi přímo kouzelná. Oči ti září a mě napadá jenom jeden rychlí způsob jak ti zavřít pusu." Elea vydechla překvapením, ale pak se uličnicky usmála.
"Vážně si myslíš že by jsi mě hned umlčel?"
"Jestli chceš můžu to vyzkoušet." Navrhl a naprosto jasně očekával nesouhlas a další výbuch hněvu, ale ona se záhadně usmála.
"Klidně to skus." Severus ztuhl.
"To myslíš vážně?" zeptal se opatrně, ale naléhavě jako by na tom záležel celý jeho život. Přiblížil se k ní ještě blíž. Elea si dobře uvědomovala křeslo za sebou, které vyčaroval aby si sedla, ale dál pevně stála.
"O tomhle nikdy nežertuji." Vydechla. Oběma se zatajil dech. Severus vzal její tvář do dlaní a zkoumal její obličej. Elea se usmála a jemně ho políbila. Jako pohlazení motýlích křídel. Severus se usmál a polibek jí opětoval. Oběma se zatočila hlava. Popadl ji do náruče. Celé její tělo se zachvělo pod tím dotykem. Objala ho kolem krku a nevnímala kam ji nese. Na své kůži ucítila chladné povlečení a jenom matně si uvědomovala, že se nachází v jeho ložnici. Na chvíli přestal a podíval se jí do očí. Vyzařovali nezměrnou energii. Znovu ho políbila. Vzápětí už to nebyl jenom polibek ale vášnivý polibek. Cítil jak se jemně třese. Hladil ji po zádech. Líbili se mu její nesmělé doteky, které se stávali pomalu jistějšími. Opatrně mu sundala hábit. Severus se usmál a jedna z jeho rukou vklouzla pod tričko ve kterém chtěla spát (nenamáhala se s převlékáním a ani ji to nenapadlo). Elea cítila jak hoří, myslela že vybuchne. Sundala mu košili a někam ji zahodila. Severus jí nesnesitelně pomalu sundával tričko. Podle její reakce usoudil že tohle ještě nikdy nedělala. Konečně jí ho sundal. Elea vydala vzrušený sten, když se jí dotkl tam, kde žádný muž před ním. Za chvíli si sundali i to zbývající oblečení. Severus si ji zaujatě prohlédl. Byla nádherná - aspoň pro něj byla v tu chvíli nejkrásnější ženou na světe. Chvíli se mazlili, až se jejich vzrušení už nedalo vydržet. Severus se podíval do jejích očí aby se ujistil a pak jí splnil přání - ne jenom jí. "Severusi!" umlčel ji polibkem. Takhle se ještě nikdy necítil ani Elea ještě nic podobného nezažila. V tu chvíli mezi nimi nebyla žádná přetvářka.
Když se Elea probudila v jeho náručí s vlasy na jeho hrudi spokojeně zapředla. Severus ji jemně políbil.
"Jak ses vyspala."
"Tak jako nikdy…" odvětila upřímně.
Severus se usmál a znovu ji políbil. Cítil jak se usmála. Ještě že nemusí ani jeden z nich do výuky (v sobotu se nikdo nemučí..ehm…neučí pardon).
Další den se šlo do Prasinek. Elea seděla se svými kamarády u Tří košťat vesele klábosila. V duchu už ale myslela na večer kdy se proplíží k Severusovi. Omluvila se jim a chvátala ke škole. Někdo jí ale chytil. Spoutal ruce a někam se s ní přemístil. Když Elea otevřela oči dívala se do červených očí Voldemorta.
"Servus." Vydechla s úsměvem a přemýšlela jak se z toho dostat. Tak co Voldy asi ti došlo že jsi Severuse nezabil a tak se mi chceš pomstít co? Kdo jinej by v tom mohl mít prsty…
"CRUCIO!! Nikdo mi nebude říkat VOLDY!!!"
Když bolest ustala, Elea se ho zeptala.
"A jak ti mám tedy říkat?"
"Hmm, co takhle Pane nad mým životem a smrtí?"
"Jak se máš pane nad mým životem a smrtí?" zeptala se ho uličnicky a mezitím se rozhlížela jak z toho ven.
Severus mezitím sehnal Harryho, Rona a Hermionu a dovedl je do školy. Když zjistil že je Elea pryč zděsil se. Zburcoval Brumbála a ten zburcoval řád.
"Nedáš si bonbon?" zeptal se Voldemort lehce konverzačním tónem a vůbec nevypadal, že by ji chtěl zabít. Elea si nabídla a opatrně do pár z těch v misce kterou jí podal nalila smrtelný jed, který nosila pořád s sebou.
"Ty si nedáš pane nad mým životem a smrtí?" Voldemort se ušklíbl a k Eleaninině štěstí si vzal zrovna jeden s tím jedem. Snědl ho celý ale najednou začal kašlat. Nechápavě se na ni podíval. Elea si mezitím uvolnila ruce a všechny zkoprnělé smrtijedy omráčila.
"Cos do toho nalila?"
Elea se zatvářila jako andílek.
"Jed."
Voldemort chtěl něco udělat, ale to se k nim právě přemístil celý řád. Když se řád rozkoukal, Severus se vrhl k Elei. Podíval se na padající tělo Voldemorta a nechápavě se vrátil k jejímu úsměvu.
"Nějak mu nechutná Derský jed…"
Celý řád, který zatím zatýkal omráčené smrtijedy se ušklíbl. Severus ji objal a na Brumbálův souhlas s ní zmizel. Ocitli se v jeho ložnici, ale nebyly tam sami. Sírius ležel v peřinách a čekal na ně i s Harrym, Ronem a Hermionou. Když je Elea s výkřikem o tom že Voldemort je mrtví objala všichni se radostí objali. Severus se na to pobaveně díval a chtěl odejít, ale Elea se k němu vrhla a nedovolila mu to. Harry, Ron i Hermiona vypálily hned ze Severusovi ložnice s tím že to jdou všem říct. Elea se dívala do Severusova obličeje. Usmála se.
"Miluju tě." Jakmile to dořekla, už se ocitla v jeho objetí a koutkem oka zahlédla jak zamkl hůlkou dveře…


Epilog

Všichni žili šťastně až na věky…ehm, pardon to bylo trapné, takže:

Elea se Severusem se vzali po třech měsících a rok od svatby se Elee narodilo dítě. Ron si vzal Hermionu a Harry Ginny. Nic zvláštního jenom Voldemortova dušička to v pekle neměla jednoduché.

Pořád přemýšlel nad tím, jak ho mohla taková malá holka přemoct obyčejným jedem…:-)

- nebo si konec domyslete jaký chcete :-)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Candy Nikki Candy Nikki | Web | 17. listopadu 2008 v 14:42 | Reagovat

Koukni na můj blog prosím ♥

2 Annet Annet | Web | 17. listopadu 2008 v 14:50 | Reagovat

Tak jsem to přečetla a v první řadě musím říct, že je to neskutečně zajímavý nápad. Jediné co by se dalo vtknout je, že všechny postavy mluví stejně. Ale to je detail. Jinak super a je to krásně idealistické. :)))

3 Illian Illian | E-mail | 17. listopadu 2008 v 16:26 | Reagovat

Děkuji za komentář. Nečekala jsem že tak rychle někdo zareaguje. Jinak k mému idealismu - je to téměř moje druhé já. Mám ráda dobré konce už jenom proto, že v reálném životě mnoho věcí končí špatně...:-)

Ještě jednou dík.

4 Long Long | 1. května 2010 v 19:11 | Reagovat

Nikdo mi nebude říkat VOLDY! :D:D

5 Illian Illian | Web | 1. května 2010 v 19:16 | Reagovat

[4]: Jej, ono tohle někdo čte? To je už hodně stará povídka... :-)
A Voldy je moje zlatíčko...jj, Voldy :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama