Troška "poezie"...

17. listopadu 2008 v 15:59 | Illian |  Jednorázovky
Tohle je jenom odstrašující příklad toho, co se stane, když skládáte básně v krásné opilosti. Jestli si povšimnete i pasáže, která je hodně podobná jedné z Příběhu rytíře, tak pochopíte na co jsme se u toho dívali :-)
_____________________________________________________________________________


Tvé oči jsou jak noční hvězdy,
tvé rty jak vánku prosby.

Mé srdce hoří a puká,
nechápu tvá slova.

Rozbilo se srdce na kousky,
že by prošly uchem jehly.

Když se mi zdá o tobě sen,
nikdy nevzbudit se to chci jen.

Postrádám tě, jako slunce postrádá květinu,
květinu uprostřed zimy, tebe chci víc než žíti.

Zažehls oheň v srdci mém,
nechci jej uhasit, pojď si pro něj.

Snad chápeš co tím myslím,
že srdce své dávno nevlastním.

Odpověz mi rychle prosím,
sic slunce brzy nuzřím.

Tvé rty chci mocně ochutnat,
tvé líce zulíbat.

Odpověz prosím....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama