8 kapitola

18. července 2009 v 14:01 | Illian |  To bylo... (FF povídka - pozastaveno)
No, tentokrát to bylo rychlé. Nějak mě to pohltilo a já si s touhle kapitolou trochu vyhrála. Snad se Vám bude líbit a budete se těšit na další.

Zdroj obrázku: -><- (Ten Malfoy manor); -><- (lahvičky, či co sem to tam dala XD)
___________________________________________________________________________

"No jo, takže musíš teoreticky zemřít."
"Co?" stále nechápala.
"Jestliže se má tvá duše oddělit od tvého těla, musíš zemřít."
"A není jiná možnost?"
"To si ze mě děláš srandu! Ty bys obětovala svůj život i život svého dítěte jen pro mizivou šanci, že by mohl žít?!" vykřikl najednou pobouřeně.
"Ale Remusi, já…nevím co bych bez něj měla dělat. Nevím to! Jak bych měla podle tebe vychovat dítě, které nebude mít otce? Jak…." Propukla v pláč a kniha jí vypadla z třesoucích se prstů. Remus nevěděl co odpovědět. Bezradně se rozhlédl kolem a zrak mu padl na knihu. Zamračeně ji zvedl ze země, všechno jenom zhoršila. Když ji ale zvedal, vypadl z ní potrhaný kus papíru.

"Pche! To vypadá jako by to tam někdo naschvál dal." Prohodil znechuceně Remus, ale papír jí podal. Iris ho chvatně přečetla a pak se vítězoslavně, ale i odhodlaně usmála.
"Nemám sice potuchy kde tohle všechno vezmeme, ale jdu do toho Remusi."
"Já ti to nemohu dovolit." Zašeptal najednou.
"Proč?" zeptala se nechápavě.
"Co by tomu řekl Draco? Upřímně. Chystáš se obětovat vlastní život, dobrá, ale co život toho dítěte? Nemůžeš riskovat něco takového."
"Ale já se neobětuji, zase se vrátím zpět!"
"Jak si můžeš být tak jistá?" zeptal se útočně a vytrhl jí papír z ruky.
"Četla jsi to? Jed z baziliška, upíří krev… co k tomu dodat?"
"A co ostatní přísady? Třeba krev jednorožce nebo hypogrifa? Ty se přeci přidávají k lektvarům co léčí!" vykřikla ale uvědomila si zbytečnost téhle situace a opět se trochu uklidnila.
"Remusi. Mě neodradíš. Vím že riskuji mnoho, ale už jsem se rozhodla. Věřím tomu pro co to dělám a tím není jenom Draco, ale i mé dítě. Chci aby mělo otce. Proto se tě nyní zeptám. Pomůžeš mi, nebo ne?"
Remus se nejdřív tvářil hodně pochybovačně, ale pak se odevzdaně usmál.
"Samozřejmě že ti pomůžu. Nemůžu to nechat jenom na jedné ubrečené manželce."
Iris se snažila slzy potlačit, ale nedařilo se jí.
"Když…smrk…já za to nemůžu."
"Tak dobře. Jdeme nato. Co bude asi nejjednodušší."
"No…asi ta voda a moje krev."
"To je jasné. Pak mandragora, ta se dá sehnat na Příčné, ale ten zbytek. Vlkodlačí chlupy a krev jednorožce, by měla být na Obrtlé, tam bývají takové šílenosti. Řekl bych, že tam bude i krev upíra. Hypogrifova krev…no…musím přemluvit Hagrida, ten ví kde hypogrifa najít, pokud je ještě nechová, ale tři kapky jedu baziliška." Zavrtěl nesouhlasně hlavou a papír jí vrátil do ruky.
"Víš co? Zítra skočíme pro to, co zatím můžeme sehnat a uvidíme, třeba na něco přijdeme."

Oba sledovali lahvičky s téměř všemi potřebnými přísadami. Sehnali všechno pro co se vydali. I krev hypogrifa, ačkoliv Hagrida musel Remus téměř opít do němoty.
Zvláštní že se mu to povedlo.
Napadlo ji.
"No, už zbývá jenom ten bazilišek."
"Iris…nějak mě vůbec nic nenapadá." Zadíval se přitom na největší láhev s její vlastní krví. Nebylo těžké ji odebrat, ale když se na ni teď díval, připadalo mu to všechno ještě bláznivější.
"Díky jednomu šikovnému kouzlu, kterým byly láhve na lektvary opatřeny se krev nesrazí ani nezkazí, takže máme teoreticky dost času…ale, nevím kolik času má Draco." Podotkl tiše.
"Někde přeci musí být bazilišek. Totiž..stačil by jeho jed." zamračeně se rozhlédla po knihovně. Pak její zrak ulpěl na zaprášené zelené knize. Byla bohatě zdobená, ale na jejím hřbetě bylo napsáno jenom jedno slovo. Příjmení jejího manžela a všech jeho předků. Se zájmem knihu vytáhla a začala jí listovat. Byla to snad celá historie rodu Malfoyů a dokonce zde narazila na plány Malfoy manor. Pak jí to trklo.
"Malfoyovi byli přeci mistři černé magie. No…nebo aspoň někteří. Nemohli by tedy mít ve svém sídle baziliškův jed? Myslím u lektvarů?"
"No…možné to je, ale to sídlo Draco prodal."
"No…někde tu musíme najít kupní a prodejní smlouvu. Zjistíme komu to patří a když tak…no…když tak ho vybereme." Trochu nervózně se usmála a sledovala šokovaný výraz svého společníka.
"Ty se chceš vloupat na Malfoy manor? Zbláznila jsi se?!"
"Ne… tak těžké to přeci být nemůže…nebo jo?"
Její naivita ho zarážela. Přesto si od ní vzal knihu s plány a začal je trochu podrobněji zkoumat.


"Nějak se v tom nemůžu vyznat." Přiznal po chvíli. Iris se k němu naklonila a ukázala na jednu místnost.
"Tady mají podle mě lektvary. Není to tam přímo napsané, ale je to příhodné. Je to ve sklepení a navíc je zde ventilace i přístup k vodě a elektřině." Remus otočil na další stranu, která zobrazovala patro, na které ukazovala Iris.
"Aha. Hele tady je něco…potagium. Co to znamená?"
"To je latinsky lektvar. Takže jsem to odhadla dobře."
Remus si ji zkoumavě prohlédl. Chápal moc dobře, proč se do ní Draco tak bezhlavě zamiloval. Ale stále ho dokázala překvapit.
"No…myslím že se do toho můžeme pustit."
"Počkej. Komu to prodal?"
Iris se kradmo podívala na knihu a snažila se ji nenápadně posunout z Remusova dohledu. Ten si toho ale všiml a rychle jí ji sebral.
"Cože?! Ty jsi se vážně zbláznila. Macnair? Byl to kat a teď je z něj vyvrhel! Jen náhodou mu nepřipsali spojení se Smrtijedy, ale to neznamená…"
"Já vím. Ale to je jedno. Je asi šest hodin, do osmi si všechno připravíme a pak tam půjdeme. Remusi…ale ty nemusíš. Zvládnu to i sama. Rozmysli si to. Ale nespěchám na odpověď…alespoň následující dvě hodiny." S tím vytrhla stránku s nákresem laboratoře a patra, kde se nacházela, srolovala ji a někam zmizela.
Když se po dvou hodinách vrátila, měla na sobě černý rolák, koženou bundu a černé kalhoty. Remus překvapeně zvedl obočí ale nijak to nekomentoval, jen se zeptal.
"Je na té mapě něco zajímavého?"
"No…ani ne. Jen je divné že tam nejsou žádné pasti."
"Pochybuji, že by je tam zakreslili a ani nevím na kolik procent je to co tam je pravda."
"Myslím že částečně to pravda bude, protože jestli se nepletu, tak ty vyškrtané prostory budou tajné místnosti. Ale vybavení těch prostor je … no docela divné, ale hlavně schematické."
"No…tak jdeme na to."
Oba se společně přemístili před Malfoy manor. Remus tu už několikrát byl a tak ho jeho okázalá honosnost nepřekvapila, ale Iris zůstala překvapeně zírat na nádhernou stavbu.
"Za tohle Draca praštím. Tak krásný dům a on ho prodá." Zašeptala stále ještě v šoku.
"Připomínal mu to, co nenáviděl. To čím nechtěl být." Podotkl na vysvětlenou Remus.
"Já vím…ale i tak."


"Ještě není tma. Budeme tu muset chvíli počkat."
Znovu vytáhla mapu.
"Tohle jsou schody." Ukázala na jakýsi žebřík nakreslený na mapě.
"Asi ano."
Oba pak už jenom mlčky sledovali jak se stmívá. Když už nebylo téměř vidět ani na krok, vytáhli oba hůlku a opatrně se přikradli k mostu, který vedl k hlavním dveřím. Najednou se Iris zastavila.
"Remusi, kolik příbuzných má Macnair?"
"O žádném nevím proč?
"Tak co ho prostě omráčit a mít celý dům na chvíli pro sebe? Nejsem si totiž jistá, že se nám tam podaří vloupat nenápadně."
Nečekala ani na jeho souhlas a sebevědomě přešla most a zazvonila. Po několika zdlouhavých minutách otevřel Macnair v hnědém županu. Vypadal ještě hůř než si ho Iris představovala. Nasadila ale umělý úsměv a rozhodla se t
to překonat.
"Dobrý den. Nedávno jsme se s mým manželem přistěhovali a chtěli jsme navštívit sousedy." Začala ale už v půlce věty na něj seslala omračovací kouzlo a bývalí kat se sesunul k zemi.
"Remusi, kde se flákáš!" vykřikla, když odsouvala Macnairovo tělo ze dveří, aby mohli vůbec projít. Sice se to nezdálo, ale byl docela těžký. Remus jí hned přispěchal na pomoc.
"Blázníš? Jsi těhotná. Co kdyby…"
"Co? Remusi uklidni se.Všechno jde dobře."
Plížili se ztemnělým domem a jediné co jim svítilo na cestu byla koule modrého ohně, který vykouzlila Iris. Konečně našli schody a bez nehody se jim podařilo dostat na správné patro. Iris se vydala rovně, ale jakási neviditelná zeď jí v tom zabránila.
"Co to je?"
Remus se opatrně dotkl prostoru dlaní, ale pak ji odtáhl.
"Bezpečnostní přepážka. Někde tu bude muset být vypínač."
Iris bezradně vytáhla mapu, a začala ji podrobně zkoumat. Žádné přepážky tu zakresleny nebyly.
"Musíme prohledat systematicky všechny místnosti." Pronesla po chvíli ticha.
Remus ale zavrtěl hlavou a ukázal na další přepážku, tentokrát napravo do nich. Musí se tedy vydat dlouhou chodbou, která byla na mapě sice zakreslena jako rovná, ale ve skutečnosti v ní bylo tolik krámů, že se jenom stěží protáhli. Dostali se až na konec. Jedny dveře nedokázali otevřít vůbec, ale druhé otevřeli hned. Před nimi se otevřel pohled na zaprášený a neudržovaný pokoj. Nebo spíše ložnici. Nikde nic nebylo, ačkoliv ani jeden nevěděl co přesně hledají. Iris se snažila najít vchod do tajné místnosti na druhé straně pokoje, ale pořád se jí nedařilo. Remus si od ní převzal mapu a pak ukázal na jinou tajnou místnost, přiléhající k pokoji, ve kterém právě byli.
"Co to zkusit tady? Není tam zakresleno žádné vybavení."
Po několika pokusech se jim podařilo místnost najít. Byl v ní jakýsi kamenný blok, který v sobě udržoval energii.
"Co s tím chceš…"
Iris nenechala Remuse domluvit a seslala na kámen ničící kouzlo. Celý dům se otřásl až v základech a i když vyběhli z místnosti otřesy nepřestávali. Doběhli až k přepážce u laboratoře.
"Tak doufejme, že se to vypnulo." S nataženou rukou se pustila vpřed a naštěstí se jí povedlo projít. Doběhli až do laboratoře a oba se pustili do zběsilého prohledávání lahviček a zkumavek rozestavených všude po policích.
"Nic. Nic tu není." Konstatoval Remus a jen tak tak zachytil lahvičku letící jeho směrem. Otřesy byli čím dál silnější.
Iris to ale nehodlala vzdát a vešla do vedlejší místnosti. Přesně jak předpokládala, byl to sklad přísad do lektvarů. Začali znovu hledat.
"Mám to!" vykřikla po chvíli a ukazovala Remusovi malou zelenou skleničku, kterou svírali dva hadi s rudýma očima. Obsah byl odpudivě zelený a na zaprášeném štítku na poličce bylo napsáno že je to jed z baziliška. Remus jenom přikývl chytil ji za ruku a okamžitě se s ní přenesl.
Tvrdě dopadli na podlahu v knihovně Dracova letního sídla. Iris překvapením vykřikla a měla chuť Remuse praštit. Zvedl se jí žaludek a jen tak tak se jí povedlo udržet oběd v sobě.
"Jak jsi věděl, že se od tamtu lze přemístit?"
"To byla podmínka propuštění Macnaira, nesmí se zdržovat dlouhodobě na místech, kam se nadá přemístit. A teď bychom se mohli pustit do přípravy toho lektvaru není to moc těžké."
Iris si ho trochu nervózně změřila.
"Můžeš toho ještě nechat." Připomenul jí.
Zavrtěla nesouhlasně hlavou a už chystala kotlík. Postupovala přesně podle návodu ale ke konci se zarazila.
"Teď tam přidám svou krev. Doufám že to bude fungovat."
Remus jen odevzdaně pokrčil rameny, ale pak zvědavě sledoval, jak se temná břečka lektvaru okamžitě změnila na krásnou modrou. Nechali lektvar odstát a pak ho přelili do nachystané lahvičky. Iris ji zašroubovala a dala si ji do kapsy.
"Myslel jsem…" začal nechápavě Remus.
"Musím ještě něco vyřídit. Jsem tu za pět minut." S tím se přemístila pryč. Remus nevěděl kam zmizela, ale domyslel si, že navštívila hrob svého bratra a pak i hrob, ve kterém měl být pohřbený Draco. Jak řekla, tak udělala. Vrátila se ani ne za pět minut a odhodlaně si lehla na pohovku.
"Teď to musím vypít a moje duše opustí tělo, že?"
"Ano, ale teoreticky bys měla stále žít."
"Takže když zemře má duše…mé dítě přežije?" zeptala se s nadějí v hlase. Remus se na ni bezradně podíval.
"Já nevím."
Přikývla, jako že rozumí a zhluboka se nadechla.
"Díky za všechno Remusi."
Pak odšroubovala lahvičku a naráz ji vypila.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 verushka verushka | 19. července 2009 v 10:52 | Reagovat

Wow....ty jsi se asi hodně nudila že? Je to SKVĚLÝ!!!
P.S.: Už máš další? :D

2 Illian Illian | Web | 19. července 2009 v 14:37 | Reagovat

Další??? Ty si ze mě děláš srandu, ne? Ta bude trvat déle...mnohem déle...no, zas tak dlouho asi ne. Uvidíme. :)
P.S.: Díky za pochvalu :), ta vždycky potěší.

3 Illian Illian | Web | 21. července 2009 v 14:31 | Reagovat

Tak O.K...další kapitola je někde v půlce (veru!), ale nepřibude sem ještě dost dlouhou, páč musím s rodinou do Alp (neptejte se mne co tam budu dělat, sama to nevím). Píšu to jenom sem, protože je zbytečné z toho dělat článek. Takže za ...asi...8 dní se tu možná zase ukážu :). Zatím přeji krásné prázdniny!

4 Annet Annet | Web | 25. července 2009 v 13:33 | Reagovat

Nádhera,  už se hrozně těšim na další :)))

5 maccekk maccekk | Web | 1. srpna 2009 v 13:28 | Reagovat

mocinky tě prosím o hlásek tady:http://sg1-star-gate.blog.cz/0907/sonp-2-kolo#komentare
jsem tam jako Draco Malfoy díky moc

6 Illian Illian | Web | 2. srpna 2009 v 10:20 | Reagovat

Annet: Moc děkuji a další kapitola by měla být brzy...no, měla být, ale sand bude. Konečně jsem totiž z Alp a mám trochu času.
maccekk: Už jsem hlasovala...:-)

7 Žirafka Žirafka | Web | 2. srpna 2009 v 17:00 | Reagovat

Díky za pochvalu fotek :D no a jak si se ke mě dostala, to taky netuším, ale snad se ti u mě líbilo ;-)

8 Illian Illian | Web | 2. srpna 2009 v 17:17 | Reagovat

Aha...není zač :-), jsem zas jednou brouzdala po netu...tak se tomu ani nedivím :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama