Zastávka

3. června 2010 v 19:25 | Illian |  Jednorázovky
No, dneska jsem něco vymyslela a...napsala a...jsem zvědavá na vaši reakci. :)

P.S.: Pravděpodobně mi totiž už hrabe z toho sychravého počasí, takže jsem se prostě potřebovala odreagovat.
____________________________________________________

zastavka

Vítr prudce rozvířil javorové listy a několik kapek zabubnovalo do plastové střechy. Žena opřená o sloup se zachumlala víc do pláště a mrzutě pohlédla na hodinky. Autobus měl už notnou chvíli zpoždění a ona má ještě spoustu práce. Zamračeně se rozhlédla po autobusové zastávce. Dohromady jich bylo pět. Pět zbloudilých duší, které se choulily před deštěm v tom nepatrném úkrytu.
Jaké jsou asi jejich osudy?
Pomyslela si zvědavě a znovu si je prohlédla. Její pohled spočinul na muži, který jí zaujal ze všech nejvíc. Vypadal tak smutně. Jako by jej něco užíralo.

prvni_pribeh

Povzdechla si. Jeho příběh jí vyvstal před očima, jako stránky knihy. Smutně se pousmála.
Takový hodný člověk a tak smutný příběh.
Její pohled, ale spočinul na dalším mrzutě postávajícím človíčkovi. Byla to mladá dívka. Nemohlo jí být víc jak třicet let a pod kabátem se jí nadouvalo bříško.
Zda-li pak to bude kluk?

druhy_pribeh


Tentokrát se žena usmála ještě víc. Dívčin život byl tak šťastný. Miluje šťastné konce, kéž by i její život končil dobře. Viděla jak si Elen s povzdechem položila ruku na vypouklé bříško a něžně se usmála. V tom jí zazvonil telefon.
"Haló? Alexi, co potřebuješ."
"Kde proboha jsi? Mám o Vás strach."
"Ale neboj se o nás pořád. Nejsem nemocná, jsem těhotná!" vyhrkla do telefonu.
"Dobrá, dobrá, už se neptám."
"Autobus se opozdil."
"Aha. Těším se na Vás, tak zatím."
"Zatím."
"Miluju tě."
Usmála se. "Já tebe taky."
Žena si znovu přitáhla kabát blíže k tělu a sledovala nadcházející maminku. Vypadala tak šťastně.
Kéž by...
Její pohled však zavadil o dalšího človíčka. Už znala příběh tří duší v tomhle malém prostoru. V tomhle kousku města. Déšť snad ještě zesílil, ale ona to ignorovala.
To děťátko se narodí do šťastné rodiny.
Pomyslela si hořce.
Jeho duše je sice možná zatím malá, ale určitě dokáže velké věci. A rodiče na něj budou pyšní.
Najednou sebou trhla, když se zastávkou rozlehl dusivý kašel.
"Omlouvám se," zamumlal muž v koutě a dál si ostatních nevšímal. Ovšem ona si ho všimla už před chvílí.

treti_pribeh


Zalapala po dechu a málem spadla.
On je jako já. Je jako já! Umí číst v lidech jejich osudy.
Patrick se na ni podíval a překvapením se mu rozšířili zorničky. Váhavě vykročil v před. zbývalo mu už jenom pár kroků, když konečně přijel autobus. Všichni se do něj chvatně nasoukali i když to šlo těžce. V pátek večer byl úplně plný a ona tak skončila přilepená na Patrickově hrudi.
"Omlouvám se," vyhrkla, když mu v nedopatření šlápla na nohu.
"Nevadí. Mimochodem, jsem Patrick."
Dívka zvedla hlavu a usmála se.
"Já vím. Já jsem Adriana."
Muž se také usmál a stiskl podanou ruku.
"Já vím."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Paní Yasuo Paní Yasuo | Web | 3. června 2010 v 20:31 | Reagovat

Počkat! Už vím jak ses octla na mém blogu. A nepovím.

2 Illian Illian | Web | 3. června 2010 v 20:59 | Reagovat

[1]: Cože? Jak? Povídej? Moje zvědavost je napnutá k prasknutí! :-)

3 Paní Yasuo Paní Yasuo | Web | 3. června 2010 v 21:05 | Reagovat

Nejspíš jsi na mě narazil na Sikarově blogu. (zrovna, když jsem vyšla z utajení, sakrafix) jinak, děkuji :)

4 Paní Yasuo Paní Yasuo | Web | 3. června 2010 v 21:06 | Reagovat

[3]: *narazila :-)

5 Berenika Berenika | E-mail | Web | 4. června 2010 v 9:43 | Reagovat

Pořád jsem očekávala, co napíšeš, byla jsem napnutá k prasknutí a tohle dokonale předčilo očekávání. Takový příběh tři v jednom XD Úžasné, dokonalé, bezvadné, super....A nevím co bych napsala jiného.

6 Illian Illian | Web | 4. června 2010 v 13:44 | Reagovat

[3]: No jasný! Sikar za to může :-D, ale náhodou mi to ani nevadí :-), tvůj blog je moc hezký - vím, že se opakuji, ale je to fakt.

[5]: Páni, děkuji za pochvalu :-). Jinak já taky čekala - na múzu. Protože se holčina někde flákala...tedy múzák a chlapeček, jak by řekla Sami...:D

7 Smiley Miley* Smiley Miley* | Web | 4. června 2010 v 13:51 | Reagovat

krasny design

8 Illian Illian | Web | 4. června 2010 v 14:49 | Reagovat

[7]: Díky :D

9 Lukáš Lukáš | Web | 4. června 2010 v 16:59 | Reagovat

Celkem zajímavé. :-)

10 Illian Illian | Web | 4. června 2010 v 17:15 | Reagovat

[9]: Děkuji :-). Já jsem se chtěla hlavně odreagovat. To počasí mě totiž už vážně ničí...:D

11 Faira Faira | Web | 4. června 2010 v 21:00 | Reagovat

Páni! Zajímavý a originální. Líbí se mi, jak si skloubila tři příběhy do jednoho a ten konec...opravdu potěší :-)

12 Illian Illian | Web | 4. června 2010 v 22:33 | Reagovat

[11]: Děkuji...on to byl hlavně takový pokus...:-)

13 Paní Yasuo Paní Yasuo | Web | 5. června 2010 v 12:51 | Reagovat

Zas a o5 děkuju... asi se budu muset dát do opěvování tvých povídek. Jsou opravdu skvělé :))

14 Karoll Karoll | E-mail | Web | 5. června 2010 v 14:48 | Reagovat

to je skvělý příběh! To musí být někdy dost deprimující, umět číst lidské osudy... alespoň našla spřízněnou duši :-)

15 Long Long | 5. června 2010 v 21:43 | Reagovat

Originální, pěknmý nápad! Především :)
K jednotlivým příběhům.. Nešla jsi ani tak do hloubky, přelétla je jen z ,,povrchu", což se ti ale vyčítat ani nedá - vždyť to bylo smyslem, vytvořit jeden hluboký příběh příběhy mělčími.. :))

1. příběh - tam mi trošku nesedělo to - už dost známé - klišé "Nezapomeň na mne, ano?" - ale zase nedá se to vytýkat, protože ani tak nezáleželo na těch jednotlivých příbězích jako na tom, co vytvořily.. :)

2.příběh - ten mi seděl asi nejvíc :) Líbila se mi ta vznětlivá povaha té ženy :) Zvláště pak pasáže: ,,Pak unaveně zavřela oči a frustrovaně si povzdechla.
"Máš alespoň podklady?" Jak vzdychla jak matka nad dítětem a nakonec se ,,obětovala" :)
,,"Dej to sem a uhni," poručila mu přísně." To mitaky přišlo takové mateřské.. :)
,,Konečně všechno odučil, odsuploval a seřval." A seřval.. To jsem se musela pousmát, vtipná vsuvka, která hezky zapadá do děje.. :) :D

3. příběh - ,,Někdo do něj vrazil. Neohlédl se. Nechtěl vidět jeho osud. Nechtěl už vědět kam ten člověk tolik spěchá."  Hezky to vystihuje dnešní uspěchanou realitu.. Pěkné.
A pak ten konec, jak smířeně, klidně, ledově odešel... Hezké.

A celkový konec - úžasný. ,,Já vím" :))

16 Illian Meneová Illian Meneová | 5. června 2010 v 22:35 | Reagovat

[13]: Děkuji a klidně si počti, nevím sice jak moc budu teď přidávat nové, ale starších je tu docela dost :-)

[14]: Děkuji. Jinak ke čtení osudů lidí...ono když máš hodně bujnou fantazii (ehm, třeba jako já), tak se ti na člověka stačí podívat a něco vymyslíš :-)

[15]: Páni, děkuji. Tvůj komentář mě moc potěšil. Hlavně, že jsi zmínila to: "Nezapomeň na mě". Ono, já vím, že je to klišé, ale mě se líbí :-D, hups, nemůžu si pomoct, jsem taková. Takže ještě jednou moc děkuji a příště tam snad už to Nezapomeň nebude. :-)

17 pavel pavel | Web | 6. června 2010 v 14:48 | Reagovat

skvělaj nápad a zpracování taky :-)

18 Illian Illian | Web | 6. června 2010 v 15:23 | Reagovat

[17]: Díky :-)

19 mojda mojda | Web | 6. června 2010 v 21:06 | Reagovat

3 v 1 Jak krásně napsané :)

20 Illian Illian | Web | 6. června 2010 v 21:12 | Reagovat

[19]: Děkuji a označení 3 v 1 se mi líbí...:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama