Práce

4. září 2011 v 14:31 | Illian |  Jednorázovky
Neumřela jsem. Pořád žiji. Vážně! Londýn byl…ach bože, byl fascinující úžasný a budu vám to muset povyprávět, ale teď nemám čas. Trochu ironické, když si člověk uvědomí, že mám pořád ještě prázdniny a měla bych tak mít volného času kolik bych jenom chtěla. Jo a je to divné, přesně tak. Nejít prvního září do školy je prostě divné.
No, ale teď k následujícímu "veledílku". Víc než povídka je to spíš úvaha. Načmárala jsem to na papír někde v autobuse a teď sem to vytáhla z kapsy, přepsala…no a máte to tady :) Snad se bude aspoň trochu líbit.
P.S.: Ale abych si udělala trochu reklamu XD…Nemyslete si, že jsem zanevřela na hp-povídky! Pořád píšu a přidávám kapitoly (což je zázrak). Takže, kdyby měl někdo zájem: Zde je jedna dokončená povídka (varuji, je to slash - na konci je celá ke stažení) a tady je ta, co pořád ještě dopisuji.
P.P.S: Zdroj obrázku (jako vždy): -><-
_______________________________________________________

Práce


Chtít jiný život. Je to tak špatné? Je to tak zoufalé? Nebo je to to, co chce každý z nás? Jenom malou změnu. Nepatrnou, lehkou, téměř neviditelnou. Stačilo by přeci tak málo. Mohla bych udělat krok směrem do silnice a všechno by rázem pominulo. Zčernalo? Netuším. Ale přesně tohle se píše v knihách. Vždycky je to stejné: …a svět jí nebo mu zčernal před očima. Nebo to není pravda? Nezčerná? Co když se svět promění v roj barev? Co když se z mrakodrapů stanou hory, z potůčku mohutné bystřiny, z vrabců malé víly a vše se změní v zářivý svět plný radosti? Copak to nemůže být právě takhle? Co když tam není tma? Co když tam není žádné světlo na konci tunelu, ale přímo celý nový svět? Svět, který nikdo nikdy neprobádá. Svět, který čeká jenom na mě. Svět, kde bych mohla dělat všechno, na co bych si jenom vzpomněla.
Zatřásla hlavou. Tohle je tak pošetilé. Vkročit do silnice a zabít se tak? Copak tady není dost krásných věcí? Rozhlédla se po šedivém městě, plném smogu, uspěchaných lidí, křiku, troubení…
Je tu přece něco krásného. Nějaké maličkosti co dělají náš svět jednodušším. Hezčím. Příjemnějším. Jedinečným. Co třeba tamta kavárna? Šálek kávy je přeci úžasná věc. Omamná vůně se dostane všemi póry do lidského těla a nabije ho energií. Nebo úsměvy! Vždyť se lidé umí tak krásně usmívat. Proto tenhle svět, skrze všechnu svou špínu, není tak špatný. Nebo ano? Stačí přeci tak málo. Stačilo by přeci vystoupat tam, tam nahoru a nechat se unášet větrem. Třeba by mne odnesl daleko. Do míst, kde bych mohla číst jakoukoliv knihu, která by mě zaujala. Kde bych mohla jíst a spát kdykoliv bych chtěla. Bez svazujících společenských konvencí. A stačilo by jenom vykročit…
Zastavila na přechodu. Zdálo se jí, že se na ni červený panáček mračí, jako by snad tušil, nad čím přemýšlela. Náhle se změnil na zeleného a ona společně s ostatními lidmi vykročila.
Jsme jako stádo. Jako stádo zvířat! Nikdy nevykročíte ze stereotypu. Pořád to samé. Červená stát, zelená chůze. Jako zvířata, co se zastaví, když zavětří šelmu. Jenomže co když je šelmou jiný člověk? Co když číhá za tamtou popelnicí? Co když má nůž a lační po lidské krvi? Po té rudé tekutině s kovovou příchutí. Co když touží vidět ji protékat mezi svými prsty, touží po tom, aby mu potřísnila bílou košili, aby vystříkla až na jeho obličej? Tak teplá, horoucí, téměř živá.
Do někoho vrazila.
"Omlouvám se," zamumlala zbrkle, ráda, že ji vytrhl z těch podivných myšlenek na krev. Věděla, že už jenom kousek a bude zpět v práci. Další semafor. Další dav. Sousedka odvedle co drží tašku s nákupem. Dítě s kolem, které žvýká něco nechutně růžového jako o závod.
Copak si někdo z nás uvědomuje, jaká je hodnota tohohle života? Copak se někdo z nás zamyslí, jaké to je? Jaká je to výsada, žít a dýchat? Můžeme se přeci utěšovat těmi zkazkami o Ráji, představami o životě zaslíbeném, ale já vím, že to tak není. Není to nic tak úchvatného. Zbude po nás jenom tělo. Kus masa, orgánů, kostí, šlach.. .všechno to přijde do země a tam nepřijde nic krásného. Nepřijde ani peklo ani nebe. Přilezou jen červy. Tak proč pořád doufáme v nějaký ten šťastný konec. V něco hezkého? Ach kéž by něco hezkého bylo. Věřím…ne, chci věřit! Chci věřit ve svět, který by nebyl tak hrozný Ve svět, který by byl jiný. Který by byl oproštěn od všeho toho utrpení. Od zla.
Otevřela těžké prosklené dveře a zapsala se na vrátnici.
"Dobrý den, paní doktorko!" zašveholil nadšeně hlídač, ale víc než jí se věnoval své svačině. Stačilo, aby sešla do přízemí a ocitla se ve svém království. Ušklíbla se. Veškeré myšlenky hodila za hlavu. Teď tu byla jenom ona a její práce. Její úkol.
Odrhnula šedou plachtu a zamračeně pohlédla do mrtvolného obličeje.
Teď opravdu není čas na chmurné myšlenky.
Pomyslela si.
Ne, když mám smrt před sebou.
Věděla, že až skončí, bude zase přemýšlet o smrti. Člověk jako ona se tomu nevyhne.
"Pitevní protokol číslo…"
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kroketa Kroketa | Web | 4. září 2011 v 15:20 | Reagovat

krása...občas mě to napadne,zabít se.
ne že by byl můj život nějak špatnej,ale zajímá mě jaký to je.Jsem divná? Možná že nad tím přemýšlí víc lidí,ale nevím...

2 Illian Illian | Web | 4. září 2011 v 15:24 | Reagovat

[1]: Rozhodně nejsi divná. Podle mě je to i docela normální. Člověk je prostě zvědavý :-)

3 A-M-Ynka A-M-Ynka | Web | 4. září 2011 v 16:14 | Reagovat

Vůbec nevadí, že si u mě dlouho nebyla :-) Jinak pěkná úvaha, taky o tomhle občas uvažuju, takže ... :D :-) Myslím, že si se trefila hodně lidem do myšlení :-)

4 Amestea Amestea | Web | 4. září 2011 v 17:39 | Reagovat

Myslím, že je zbytečné říkat, že je to úžasné. U tebe to jinak ani nejde. :-) A stejně se jen opakuji. :-D
Taky o tom často přemýšlím, vlastně jen díky mojí zvědavosti se nebojím smrti. :D :-D

5 Drekt Amens Drekt Amens | Web | 4. září 2011 v 18:44 | Reagovat

Hezké, ten konec se tam perfektně hodil, hodně povedené ;-)

6 Illian Illian | Web | 4. září 2011 v 19:58 | Reagovat

[3]: Myslíš? Páni...opravdu děkuju a budu se u tebe opravdu muset ukazovat častěji :)

[4]: Oh, ale jde, to mi věř. Občas napíšu šílenost...občas, hmm...častěji :-D Oh a Smrt...to je snad věčné téma. Asi bych zase na ni měla něco napsat.

[5]: Děkuji, jsem ráda, že se líbilo.

7 Kroketa Kroketa | Web | 4. září 2011 v 20:07 | Reagovat

to jsou uhly :) máme jich doma celou sadu kreslil tím děda.děkuju ti,ale já ani nevím jestli se tomu dá říkat taktika! vždyť já dycky něco načmárám a ani nevím co to bude,prostě když mám chuť se trošku vykreslit :)

8 Illian Illian | Web | 4. září 2011 v 20:17 | Reagovat

[7]: Ale vážně dobré. Já s uhly a křídami moc neto..neumím. Spíš tempery, to je moje :-) a tužka, občas.

9 Alex Alex | Web | 5. září 2011 v 17:17 | Reagovat

Při takové práci se té doktorce nedivím, že musí nad takovými věcmi přemýšlet,..ale  o tobě to taky něco vypovídá, jsi úplná filozofka:)

10 Illian Illian | Web | 5. září 2011 v 20:52 | Reagovat

[9]: Oh, děkuji :-)

11 Lucerna Lucerna | Web | 6. září 2011 v 21:23 | Reagovat

oh, ty si bola v Lodyne?? no urcite musis napisat ako bolo :-) ja sa chystam na zacietku decembra a moc sa tesim :-D
mne obcas idu tiez prebehnu podobne myslenky hlavou.., len ovela neohrabanejsom texte :-D

12 Berenika Berenika | E-mail | Web | 7. září 2011 v 9:16 | Reagovat

Ah, jak ty vždycky na myšlenkách, které mě často napadají, najdeš tu podstatu, to správné. Nechápu, jak jsem si nového článku mohla nevšimnout... Omlouvám se. Takhle dlouho komentovat... Teď se na sebe zlobím XD

13 Amaya Amaya | Web | 7. září 2011 v 17:50 | Reagovat

Krááása :) tvoje články je radosť čítať

14 Illian Illian | Web | 8. září 2011 v 11:25 | Reagovat

[11]: Ano Londýn...vážně to budu muset napsat, bylo to...ach Melrine, hned bych se tam vrátila :-)

[12]: To nevadí! Já jsem ráda, že se ti líbil a upřímně moc děkuji.

[13]: Děkuji :-)

15 A-M-Ynka A-M-Ynka | Web | 8. září 2011 v 16:43 | Reagovat

[6]: V pořádku, říkám, že nemusíš ;-)

16 A-M-Ynka A-M-Ynka | Web | 23. září 2011 v 9:38 | Reagovat

Pýcha a Předudek, moje nejoblíbenější kniha a musím přiznat, že pan Darcy má opravdu něco do sebe, tedy je to má nejoblíbenější postaqva z celé knihy :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama