Pět minut

29. dubna 2012 v 12:03 | Illian |  Jednorázovky
Ahoj vespolek! Nebo jak se to říká. Za chvíli mi začne zkouškové a mám tolik práce, že jsem si řekla: "Na chvíli vypni!" No tak tady máte chvíli, kdy jsem vypnula :) Jsem zvědavá, co na to řeknete. Je to takový pokus…však mě znáte :)
P.S.: Ten obrázek je trochu větší, za to se omlouvám, ale nějak mi nejde zmenšit. Blog.cz prostě nespolupracuje... (jinak zdroj: -><- )

Pět minut


Cítila vítr, čechrající její vlasy. Cítila, jak jí lem šatů pleská o lýtka i teplo paprsků na své tváři. Její myšlenky se toulaly, kam samy chtěly. Přesto necítila klid. Spíše melancholii. Melancholii a smutek. Samotu, možná strach. Strach z věcí příštích? Strach z budoucnosti?
Probrala se a zamžourala do umělého světla zářivek.
Ještě pět minut!
Pomyslela si zoufale a ve snaze si znovu vybavit ten vítr zavřela oči.
"Nespi," zamumlala kamarádka vedle ní.
"Ale prosímtě," zašetpala tak nahlas, jak jen si to dovolila, aby ji neslyšela profesorka "co se za pět minut může stát?"
Tik tak…
Copak byly ty hodiny vždy tak hlasité?
Tik tak…
Zamračila se a podívala se z okna. Začalo se stmívat.
Báječné, přijde bouřka.
Bzzz…
Překvapeně zamrkala a vytáhla z kapsy vybrující mobil.
Co to?
Podívala se po profesorce, útlé ženě s uštvaným výrazem v očích. Na mobil. Znovu na profesorku.
Co mi kdo může chtít?
Stačilo pár kliknutí a málem spadla i se židlí, na které se houpala.
"Co…" vyhrkla.
"Slečno, chcete něco dodat? Nerozumíte něčemu?"
"Ne…ne, to je…v pořádku."
"Dobře, ale nechte si tedy své postřehy na někdy jindy."
Tik tak…
"Co se stalo?"
Tik tak…
"Otec je v nemocnici. Měl nehodu s autem."
"Cože?"
"Slyšelas."
"To mě mrzí…můžu nějak pomoct?"
"Ne."
Tik tak…
Cvak.
Zvedla hlavu a upřeně se zahleděla na tu černou věc. Hodinová ručička se posunula jen o tak malý kousek, ale pro ni to znamenalo tolik.
Tik tak…
"Pro dnešek…"
Crrr!
"To je požární poplach. Nemáte se čeho bát. Spořádaně se zvedněte a sbalte si věci. Není důvod k panice," udělovala rozkazy profesorka a všechny bedlivě pozorovala. Někdo vzadu se přihlásil.
"Ano?"
"Jak to, že je zase požární poplach? Vždyť byl minulý týden."
Než stačila odpovědět, vytrvalé zvonění přerušil hlas ředitele.
"Škola hoří. Toto není požární cvičení. Nepropadejte panice a v klidu opusťte budovu."
Tik tak…
Všichni jakoby ustrnuli v polovině pohybu.
Tik tak…cvak…
"Aaaaa! Všichni tu uhoříme!"
"Marie uklidni se!"
"Všichni se uklidníme, ano?"
"Ale paní profesorko!"
"Něco jsem řekla. Teď se seřaďte a v klidu, opakuji, v klidu půjdeme chodbou ke schodišti. Pak k hlavním dveřím a ven. Rozuměli jste?"
Tik tak…
Monotónní kývaní hlavou.

Dělala přesně to co ostatní. Šla s davem. Dole na chodníku se jenom dívala na šedivý kouř linoucí se z vyšších pater. Podívala se na své hodinky. Dvě minuty do normálního konce hodiny.
Co se může stát?
"Jsou tu všichni?"
"Ano, paní profesorko."
"Opravdu? Má každý svého…ach…a…a…"
"Paní profesorko?"
"Paní profesorko!"
"Co se to tu děje?"
"Pane řediteli, ona omdlela!"
"Má infarkt, zavolejte sanitku!"
Slyšela hlasy. Slyšela ty rozkazy, jekot i dupání nohou. Nikdo si jí nevšímal. Byla prostě ta, co ochotně a hned zahájaila první pomoc.
Tik tak…cvak…
"To vydržíte, paní profesorko. Za chvíli tu bude pomoc."
Tik tak…
"Kat?"
Zvedla hlavu. Rukama se vší silou opírala o hrudník své profesorky, ale při pohledu do tváře kamarádky, skoro zapomněla.
"Co? Co se stalo?"
Tik tak…
Poslední minuta.
Tik tak…
"Tvůj táta to nepřežil."
Tik tak…cvak…
"Crrr!!"
"Cha! Tohle je přece konec hodiny. Můžu jít už konečně domů?" vyhrkl kdosi po její pravici.
Konec.
Pět hloupých minut. Co se může stát za hloupých bezvýznamných pět minut?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lucerna Lucerna | Web | 29. dubna 2012 v 13:14 | Reagovat

Mile vypnutie :-). Clovek nikdy nevie na ktorej minute v jeho zivote najviac zalezi.. na vsekych. Velmi pekne na zamyslenie 8-).

2 Berenika Berenika | E-mail | Web | 30. dubna 2012 v 20:22 | Reagovat

Co vše se může stát za pět minut... Děsivé. Vyjímečně nemůžu říct, že se mi nejvíc líbí konec, protože se mi líbí celá povídka stejně. Zapadá do sebe, krásně navazuje... Děsivé věci jsou krásné, tvoje povídky obzvláště.

3 Alex Alex | Web | 1. května 2012 v 19:22 | Reagovat

Kruté, blbých pět minut a co se může stát. Nebylo to sice tak krásné a plynulé jako obvykle, ale myšlenka je patrná:)

4 Surynka Surynka | Web | 1. května 2012 v 20:47 | Reagovat

Teda! Koukala jsem na to hrozně vyjeveně a ten konec? No aspoň to dopadlo takhle, ale je pravda, že nejhorší věci se můžou stát za tu nekratší dobu :-) krásný, povedlo se ti to a moc! :-)

5 Illian Illian | 3. května 2012 v 21:18 | Reagovat

[1]: Děkuju. Já to psala právě v takové té "chvíli", kdy jsem měla pocit,...no jakoby se na chvíli všechno zastavilo. Či jak to říct.

[2]: Děsivé? Hmm...nevím, nechtěla jsem aby to vyznělo děsivě, ale když tak na to zpětně koukám,...trochu to děsí i mě :D Představa, že se v příští minutě stane něco...šmarjá, co sem to zas napsala za věc? :-D Každopádně moc děkuju. Jsem ráda, že se líbí.

[3]: Právě toho jsem se bála, aby to bylo plynulé. Příště si na to dám pozor, každopádně děkuju. Jsem ráda za kritiku - často bývá cenější, než chvála :-)

[4]: Děkuju. Mám radost z toho, když povídka vyvolá ve čtenáři nějaké pocity :)

6 Nancy Farraigeová Nancy Farraigeová | 4. května 2012 v 17:12 | Reagovat

zajímavá... co všechno se semele za pitomejch pět minut. někdy se vlečou dny jeden jako druhej, jindy se všechno změní během pár vteřin.

7 Amestea Amestea | Web | 5. května 2012 v 7:33 | Reagovat

A proto je nejlepší, když si každou minutu života užijeme, jako by byla poslední... :-)
Jen malá výtka - někdy jsem se trochu ztrácela v tom, kdo mluví. Jenže ono to taky může být chyba na mojí straně :-D

8 Teplý holoubek Teplý holoubek | E-mail | Web | 3. června 2012 v 9:57 | Reagovat

Omlouvám se, že nepíši k tématu článku. :(

Heej! Ty se jmenuješ jako jedna z postav v mojí povídce a já si připadám jako blbec. :-D

9 Lucerna Lucerna | Web | 24. června 2012 v 20:39 | Reagovat

Ahoj, ako zijes? Zijes? :-D Davno si tu nebola.. :-|

10 Amaya Amaya | Web | 1. července 2012 v 22:01 | Reagovat

:) skvelé ako vždy

11 Adelaine Adelaine | Web | 6. července 2012 v 19:05 | Reagovat

K zamyšlení, pěkné, přímo řečeno. Dobré. :)

12 Evelin Evelin | Web | 27. července 2012 v 12:46 | Reagovat

Páni, to je kruté. Ale líbí se mi to, hlavně ta kompozice, teda myslím to, jak je to prokládané tím "tik tak", do dává to tomu takový spád... Jinak koukám, že tady někdo nebyl na blogu ještě delší dobu než já... :D

13 Víla Víla | Web | 21. listopadu 2012 v 14:32 | Reagovat

Je to děsivé a depresivní :D No aspoň si teď začnu vážit všech těch nudných pěti minut na koncích přednášky a budu ráda, že se můžu "jenom nudit" :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama