Komentáře

1 pavel pavel | Web | 6. listopadu 2013 v 23:49 | Reagovat

Lituji takové lidi u kterých je každý den stejný... pokud by se mi líbila, asi bych ji oslovil dřív. :-D

2 Illian Illian | Web | 7. listopadu 2013 v 8:12 | Reagovat

[1]: Ono se to může tak občas zdát, že je každý den stejný, ale nikdy nebude :-) Ale jinak se mi tvůj přístup líbí. Život by byl hned jednodušší, kdyby to tak dělalo víc lidí :-D

3 Hugo Hugo | Web | 7. listopadu 2013 v 9:33 | Reagovat

Především - opravdu se mi to líbilo. Má to něco v sobě. Donutí to se člověka zamyslet. Nebo alespoň pousmát.
Nejsem si ale jist zda tomu ty krátké, usekané věty pomáhají. Ano, posouvá to děj rychle dopředu takže člověka neunudíš k smrti, když tam hodíš nějakou zajímavou myšlenku. Má to spád, je to díky tomu čtivé a neodradí. Ale zároveň se tím ta povídka strašlivě strukturalizuje. Člověk začne větou a hned ji skončí. Začně větou a hned ji skončí. Pořád, pořád. Po chvíli si uvědomí, že něco není úplně v pořádku. Že si připadá, jakoby četl nějakou úřednickou zprávu, ze sudního přelíčení například.
- neříkám, že je to špatně. Já vlastně nevím, co je dobře - sám povídky moc neumím. Jen říkám, jak to cítím.
Každopádně - myslím si. Krátké věty ano, ale ne jenom. --- střídat :)
Zajímavé oslovení čtenáře. Docílíš autentičnost, čtenář se cítí osloven - uvnitř dění, ale tím, že jsi použila vykání a ne množné číslo, jak je obvyklé... zase mě to trochu rozbilo ten dojem. Přestal jsem vnímat příběh a začal jsem se (řekl bych, že zbytečně, ale možná to nějaký důvod má - nevím...(?)) zabývat tím, proč mě tak oslovuješ...
A konec... ten mi taky výsledný dojem (který byl mimochodem dokonalý, až tady na těch pár maličkostí :))rozbilo.
Já vím, že to tak ráda píšeš a moc ráda, tak ukončuješ povídky. Ale... (vždycky je nějaké ale :D)
tady mi to prostě přišlo rušivé. Celé se to odehrává jen na úrovni myšlenek, úvah. Děj potlačený do pozadí, žádná přímá řeč, a když nakonec promluví, tak je to takový šok. Je to jakoby člověk prožíval nějaký příběh a najednou ten příběh byl ustřižen a byl do něj vložen konec jiného příběhu (mimochodem stejný pocit mám, když některé soukromé televize v dnešní době odvysílají film a potom střihnou titulky, najednou se tam objeví pár jmen a je reklama. Žádné řádné ukončení, dlouhé titulky doprovázeny krásným soundtrackem, nic - závěrečný dojem to prostě úplně shodí).
Jinak ale, jak jsi napsala na začátku, opravdové dílo a děkuji ti za něj :)

4 Illian Illian | Web | 8. listopadu 2013 v 20:53 | Reagovat

Páni. Já opravdu nevím co říct. Totiž, rozhodně děkuji. Konečně objektivní kritika, která mi pomůže :) A celkově, jsem ráda, že se ti to líbilo. Vlastně, jsi se asi stal autorem nejdelšího, ale zároveň nejpoučnějšího - ačkoliv to myslím, není to slovo co hledám - komentáře, tady u mě na blogu. Zasloužíš odměnu :)
Ale k věci. Krátké věty - já věděla, že by mohly být problém. Mám pocit, že je v poslední době používám až moc často. Pokusím se dát si na to pozor, ale nějakých velikých květnatých souvětí, se asi hned tak člověk nedočká :D
To oslovení... ani mě to nenapadlo. Totiž. Ono se to psalo tak nějak samo. Neměla jsem nad tím zrovna moc kontrolu ale... když jsi to zmínil, tak je fakt, že to zní trochu divně. A pak ten konec...no jo... prokletí mé osoby. Já ráda konec, který je takový... překvapivý? Ale je pravda, že to tam působí divně (no, ono možná i jinde, když tak nad tím dumám).
Zkusím si na to rozhodně dát pozor. Mám v plánu, si ten komentář před další povídkou pořádně znovu celý přečíst :-) A opravu, ještě jednou velice děkuji.

5 pavel pavel | Web | 8. listopadu 2013 v 21:50 | Reagovat

[3]: Já myslím, že se Illian rozhodla dobře, protože dlouhý text by každého tady na blogu odradil. Napsat něco ve zkratce a umožnit čtenáři použít fantazii a další si domyslet, právě to považuji za umění. Ale to jen můj názor. :-)

6 Fredy Kruger Fredy Kruger | 9. listopadu 2013 v 0:48 | Reagovat

" Kručení ! ... co to ?? ... mé břicho "!

Zas klid ....  je úplné ticho ....
Každé prasknutí  podezřelé !

Bill  Schoupall ( jdoucí )  šept : .... " Doprdele "...

... mlázím se prodírá, nese koš
... " Aby tak  ještě  Krakonoš ....
co hub jsem tu do koše  nakradl !"

" Já  učiním, bys  špatně dopadl !!"

.... zní ze stromů  korun  ze větví !!

" Je to tak ! už o mně  ten děd ví !!"

Facka !! ... " Kdos číhal tam za smrkem !"

Muž utíká do vsi úprkem !

...je doma ... ( již slyšet je štěkat psy )
Vše pověděl lidem pak  na návsi !

7 Evelin Evelin | Web | 24. ledna 2014 v 2:03 | Reagovat

Páni, ty žiješ! Teda... je fakt, že je tohle článek z minulýho roku, ale já tak dlouho čekala až něco napíšeš, že i tohle potěší :3
Sice si to budu muset přečíst někdy jindy (jelikož jaksi ponocuju za účelem psaní seminárky -.-), ale už se na to těším. A doufám, že budeš psát i dáll! :)

8 mojda mojda | 9. února 2014 v 22:47 | Reagovat

Píšeš krááásně ;-)

9 Lucerna Lucerna | 2. března 2014 v 16:01 | Reagovat

Ja sa rada dam do reci s niekym na zastavke. Nevadi mi to, je to vsak velmi vzacne.. ako usmev v autobuse, ale stane sa obcas :)
Pekne napisane, clovek sa v tom najde.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.